Domů / Objevte Zagorje / Kultura / Kostely / Františkánský klášter Klanjec

Františkánský klášter Klanjec

Monumentální budovu františkánského kláštera s kostelem Zvěstování Panny Marie nechali v roce 1630 postavit Sigismund a Nikola Erdödy.
Kostel v Klanjci patří k prvním raně barokním sakrálním památkám v Chorvatsku a zároveň je mauzoleem rodiny Erdödy.

Výstavba kláštera a kostela na místě někdejšího hřbitova s kaplí sv. Leonarda různými způsoby ovlivnila dějiny tohoto místa.
Stavba nejstaršího klášterního křídla pod kaplí sv. Leonarda a tehdejším hřbitovem začala v roce 1632 a byla dokončena roku 1661. Na toto křídlo navázalo boční křídlo, jehož výstavba trvala až do roku 1667. Současně s výstavbou kláštera byla zahájena také stavba dnešního kostela.

Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie v Klanjci byl vysvěcen 19. září 1655. Vysvětil jej záhřebský biskup Petar Petretić, který také vydal původní dokument o jeho vysvěcení.
Monumentální komplex františkánského kláštera s kostelem Zvěstování Panny Marie byl vybudován z prostředků rodiny Erdödy, která štědře podporovala nejen samotnou výstavbu, ale také umožnila františkánům nezávislost tím, že klášter obdarovala pozemky a majetkem. Klášter se díky svému vybavení a organizaci vnitřních prostor rozvinul ve významné františkánské centrum Zagorje, a to jak hospodářské, tak kulturní, s velkým počtem řeholníků a kvardiánem v čele komunity.
Po dokončení stavby v roce 1686 se františkáni vzdali svých statků s výjimkou nejnutnějšího okolí kláštera, aby naplnili slib chudoby sv. Františka. V 17. století v klášteře působil velký počet řeholníků, novokněží a laických bratří, převážně řemeslníků – truhlářů a kovářů –, kteří byli potřební pro úpravu prostor.

Ze 17. století pocházejí také cenné sarkofágy bána Sigismunda Erdödyho (1639), který byl uložen v kryptě presbytáře, a varaždínského župana Emerika Erdödyho (1690). Sarkofágy jsou dílem vídeňských mistrů, kteří pracovali pro habsburský dvůr, a byly vytvořeny v raně barokním stylu.
Sarkofág Sigismunda Erdödyho je odlit z cínu a bohatě zdoben rytými nápisy a ornamenty. Stojí na čtyřech nohách zdobených pozlacenými palmami a bobulemi, zatímco boční strany zdobí malované hlavy andělů s pozlacenými křídly.
Emerik Erdödy byl roku 1690 pohřben pod kaplí sv. Antonína Paduánského. Přední stranu jeho sarkofágu zdobí jeho erb, zatímco boční strany jsou ozdobeny lvími hlavami s kruhy v tlamách. Sarkofág spočívá na čtyřech jelenech s rozvětveným parožím, z nichž každé má sedm výsad, zatímco jeho střed podpírají dva orli. Tento neobvyklý způsob výzdoby s největší pravděpodobností vychází z erbu rodiny Erdödy, na němž je zobrazen vzpínající se jelen vyrůstající z poloviny kola.
Sarkofágy dokládají společenské postavení rodiny Erdödy v habsburské monarchii. Po restauraci ve Vídni, kterou umožnilo Ministerstvo kultury Chorvatské republiky, jsou vystaveny v rekonstruované kryptě v suterénu kláštera.

V roce 1859 byl instalován a 26. srpna 1860 vysvěcen dnešní hlavní oltář, který vytvořili bratři Tomo a Franjo Fantoni, Italové z Janova. Oltářní obraz Zvěstování namaloval Karlo Dietrich, malíř z Grazu.

Od roku 1988 až do současnosti probíhá poslední obnova kláštera v Klanjci. Díky velkému úsilí a obětavosti získává tato monumentální stavba, která činí celé město jedinečným a snadno rozpoznatelným, postupně podobu, jakou si zaslouží.
Pro návštěvníky otevřeno po předchozí domluvě s Kulturním centrem Klanjec, tel./fax: 049/500-807 nebo e-mail:
kulturni.centar.klanjec@kr.t-com.hr

SDÍLET